Vzpomínková akce Nagano 1998

23.2.2018 | Vít Suchan

Vzpomínková akce Nagano 1998

Jmenuji se Vít Suchan a pracuji jako projektový manažer ve společnosti KAJIMA Czech Design and Construction (jedna z největších japonských stavebních společností). Jako mnoho jiných mě zajímá sport a aktivně se mu věnuji. Mým nejoblíbenějším je pak hokej.

Před několika lety jsem strhl pár kolegů v práci a příležitostně jsme si šli zahrát hokej. Z občasných setkání se staly častější a častější zápasy. Nyní chodíme hrát pravidelně každé pondělí.

Přibližně před rokem jsem si právě po jednom pozápasovém utkání uvědomil, že se blíží 20. výročí zisku zlatých medailí z Nagana a bylo by ho příjemné nějakým způsobem oslavit. Se svým nápadem jsem se svěřil spoluhráčům. Všichni byli nadšeni, ale přeci je to až za rok...

V myšlence mě podpořil i kolega pan Atsushi Matsukawa. Myšlenka dozrávala a začala mít reálnější obrysy. Cílem je jet do Nagana a zahrát si v Big Hat Aréně v Naganu, stejně jako čeští reprezentanti před 20 lety!

Nejdřív jsem se snažil najít obdobný amatérský tým v Japonsku. Dohodnout si s ním jeden dva zápasy, podívat se po Naganu a najít vzpomínky po olympiádě, navštívit Tokio, někdejší spolupracovníky apod. Najít kontakt na hokejový amatérský klub je dost obtížné. Snažil jsem se dostat informace od bývalých kolegů kteří se vrátili do Japonska, z jednotlivých hokejových arén, z prodejen hokejového vybavení a podobně. Bohužel moc kontaktů na webu není. Vypadalo to s naším plánem velmi zle.

Naštěstí mi na můj dotaz odpověděli z M-Wave arény v Naganu, a odkázali mě na stránky JIHF (japonská hokejová federace). Dokonce mi pomohli s překladem japonské webové stránky. Napsal jsem na JIHF a po cca týdnu se mi ozval pan Nobuharu Ono z JIHF a pan Shin Nakamura z NIHF . Pro urychlení komunikace s japonskou stranou jsem požádal pana Atsushi Matsukawu z naši společnosti o pomoc. Následně vše vzalo velmi rychlý spád. JIHF a Nagano Ice Hockey Federation se postarali o organizaci našeho vzájemného utkání a následnou recepci na naši počest.

Strávili jsme v Japonsku celkem 9 nádherných dní, kdy jsme si užívali nádherné byť chladné zimní dny v Tokiu, navštívili jsme sídlo společnosti KAJIMA, potkali se s bývalými kolegy, okusili vynikající japonskou kuchyni, prošli si Ginzu, zahrady cisařského paláce, podívali se na západ slunce za horou Fuji z nejvyšší restaurace v Japonsku, Sky Tree Tower. Obdivovali jsme chrámový komplex Asakusa, ale i známý rybí trh Tsukiji.

To hlavní nás ale čekalo v Naganu.

Už jen doprava Shinkansenem do Nagana je zážitek. Prostorné, čisté, a pohodlné vozy známé svoji přesností, které spojují Tokio s Naganem každých 20 minut. Něco co si tady ještě neumíme byť jen představit. Do Nagana jsme přijeli v úterý 16. ledna den před zápasem. První večer jsme se věnovali prohlídce centra města, místní kuchyni a teoretické přípravě na první zápas. Ve středu za námi přijel přítel pana Matsukawy pan Katsumi Sakurai a posila pro hokejový zápas pan Taichi Hoshino.

V den prvního zápasu nás všechny přepadla nervozita z utkání v BIG HAT aréně. Nervozitu jsem se rozhodli rozehnat návštěvou chrámu Zenkonji, kterým nás provedl pan Sakurai s Taichi Hoshinem. I když drobně pršelo, chrám svojí impozantní dřevěnou architekturou i krásnými zahradami, byť malinko rozpitými vlhkostí deště, předčil naše očekávání.

Před zápasem nás v hotelu navštívili pánové Miyashita a Nakamura z JIHF a NIHF. Po krátkém představení a drobných organizačních záležitostech jsme byli naloženi do malých aut a i s bagáží nás dopravili naši soupeři na stadion BIG HAT. I po dvaceti letech je to velmi pěkná aréna. Naši hostitelé nám připravili milé překvapení v podobě stejné šatny, kterou měl český reprezentační výběr během olympiády v BIG HAT aréně, dokonce se upamatovali na místo, kde seděl brankář Dominik Hašek.

Než jsme si stačili šatnu vyzdobit státní vlajkou, stavili se v šatně zástupci místního tisku. Pan Sakurai nám pomohl s komunikací a po krákém rozhovoru jsme se seznámili i s naším novým spoluhráčem brankářem Hiroshim. Další milá pozornost hostitelů, kdy nám vyšli vstříc a zajistili nám brankáře, kterého nemáme ani v Praze.

Nervozita před zápasem sílí, už jsme na střídačce. Lehké rozbruslení, protažení a slavnostní nástup k pozdravení soupeře. Uvodní vhazování a jedem. Snažíme se bruslit, nahrávat, napadat a obranou pomáhat brankaři, přesto po 10 minutách prohráváme 3:0. Náš dnešní soupeř, výběr NIHF, je po všech stánkách lepší. Přesto i my máme nějaké šance a dokonce se nám podaří snížit na 3:2. Nakonec se hra vcelku vyrovnala a my se na konci zápasu mohli podívat na konečné skóre 6:4 pro soupeře. Nám ale nešlo o vítězství, to naše bylo už vybojováno. Naším vítězstvím bylo přijet do Nagana a zahrát si dobrý hokej a to se nám povedlo. Závěrečná fotografie se soupeřem pod olympijskými kruhy BIG HAT arény byla jen onou pověstnou třešničkou na dortu.

Po zápase jsme se všichni sešli na společné večeři v japonském stylu na tatami. Večeře sama o sobě byla zážitkem. Kromě zástupců JIHF a NIHF a hokejistů, přišli na večeři i pan Miyakawa (bývalý manažer společnosti Kajima) a pan Tasuku Tsukada, bývalý primátor města Nagano a místopředseda organizačního výboru pro zimní olympijské hry Nagano (NAOC). Večer jsme si neskutečně užili.

Druhý den jsme sehráli druhý a poslední zápas v BIG HAT aréně proti výběru města Nagano. Během večeře jsme se s NIHF dohodlli o zapůjčení dvou hokejistů do našeho týmu, jelikož pan Hoshino se již nemohl zúčastnit. Hra druhého zápasu byla ještě vyrovnananější než první den. Střelecky se nám dařilo více než soupeři a tento zápas jsme vyhráli zase my. Atmosféru jsmy si vychutnávali, nejen na střídačce, mimochodem stejné jakou měli češi během finále před 20 lety, ale i na hřišti a nakonec i v šatně.

Za nás všechny musím napsat, že akce oslavy 20. výročí hokejového zlata z Nagana se nám pořádně líbila. A doufám, že nejenom nám, ale i hostitelům z Nagana. Po zápase přišli pánové Miyashita a Nakamura s tím, že by rádi zápas zopakovali tentokrát v Praze. Už se nemůžeme dočkat zápasu, třeba v O2 aréně.

Rád bych poděkoval všem lidem, kteří nám pomohli uskutečnit náš sen zahrát si v Naganu pod olympijskými kruhy. Co nás nejvíce v Japonsku překvapilo, byla ochota všech, koho jsme potkali, nám pomoci. Potkali jsme samé veselé a pozitivně naladěné lidi neváhající nám kdykoli poradit a nasměrovat nás. Děkujeme Japonsko!

FOTOGALERIE ČLÁNKU